Hornerův Avatar a Zimmerův Holmes, dva nejočekávanější soundtracky přelomu roku se nám sešly v uších a protože se soundtracková rubrika trochu opozdila, musím od sebe odtrhávat rozvášněné davy, které se do sebe pustily předem. Tam kde je Avatarovi vyčítáno, že Horner vykradl, co mohl, tam je Zimmerovo dostaveníčko s cimbálem vynášeno do nebes jako převratný nápad. Na prvních pár vteřin ochutnávky je snadné podlehnout dojmu, že je Holmes jedním z nejlepších soundtracků roku. Já osobně jsem ho poslouchal natřikrát, zatímco Avatara jsem si pustil dvakrát po sobě. Nesouviselo to s očekáváním, naopak, po zhlédnutí v kině měl Sherlock mírně navrch (ve spojení s vizuálem jeho údernost a etno působí svěže). Jenže je to souboj jednoho slibného motivu proti plné hrsti ušních červů od Hornera. Ale vezměme to pěkně popořádku:

Sherlock Holmes

Autor: Hans Zimmer a Lorne Balfe
Stopáž: 52:30
K nepřeslechnutí: Psychological Recovery... 6 Months, Catatonic

První track Discombobulate má v sobě všechno - hravost svérázné adaptace, údernost, kterou si razí cestu k novým divákům i zimmerovskou kvalitu, na kterou je vždy spoleh. Hans se zřejmě někde na cestách po okolních luzích a hájích zaposlouchal do cimbálovek a dechovek, takže vylepšuje dobovou Anglii odpovídajícími nástroji. Vodopád harmonik, flašinetů, splašené cikánské melodie, housle bruslící na hraně vaší tolerance, to všechno divoké jako splašené stádo koní. Hlavní motiv je tak čistý a jednoduchý, že ho během pěti minut dokážete vybubnovat na cokoliv od hrany stolu po vlastní hlavu. A nic jiného vám nezbude, protože většina skladeb, které se nesoustředí na tiché šelesty (He's Killed the Dog Again), je spíš otravným přeborem v tom na kolik nástrojů dokáže orchestr onen základní motiv zahrát. Je to únavnější, než byste si mysleli. Osobně jsem na první pokus vydržel sotva dvacet minut. I Never Woke Up In Handcuffs mě načnula (je originální, neuvěřitelně živá, ale mám pocit, že zrovna české publikum tímhle dostatečně trápí i Pepík Zímů) a opakovací My Mind Rebels At Stagnation dokončila dílo zkázy.

Kdo chce soundtrack poslouchat déle, tomu doporučuji začít rovnou megatrackem Psychological Recovery... 6 Months. Má neuvěřitelných osmnáct minut a funguje jako obří suita, ve které si Zimmer při přechodu z prvního motivu k... prvnímu motivu vypomáhá elfmanovskými překryvy, jež mohou vzdáleně evokovat Batmana či Spider-Mana. Což je asi dobře, protože kdykoliv flašinet nahradí mocné trouby a trochu rychle svištících houslí, je to značná úleva.

Nápadová vyprázdněnost je s podivem, když si vezmeme, že má Zimmer kromě hlavního ghostwritera Lornea Balfeho k dispozici tucet dalších lidí. Žádný nápad ale nevydrží déle jak minutu, takže placku nespasí ani obecně kratší skladby (3-4 minuty), ty se totiž po úvodní minutce rozpadají zpátky do opakovaček již slyšeného, případně musí zvolit hodně dlouhý náběh (zmíněná He's Killed the Dog Again), aby mohly končit s velkou pompou. Ve filmu tohle časování funguje, protože výbušné pasáže jsou psané na míru akčním scénám a omáčku v pozadí dialogů nikterak nevnímáte - přestože jsou přechody díky výrazným nástrojům ostré, máte pocit, že se Zimmer zas jednou vyznamenal. Na samostatný poslech je to ale zoufale repetivní pokus, který spíš naznačuje Hansovu vyprázdněnost. Raději bych pomlčel o Nějak se to komplikuje, kde neinvenčně vykradl své povedené Prázdniny (oba filmy od stejné režisérky). Musíme si uvědomit, že během jediného měsíce stihl Zimmer podepsat hned tři soundtracky (Call of Duty Modern Warfare 2, Nějak se to komplikuje a Sherlock Holmes). A to zkrátka přestává být zdravé - jakkoliv ořezanou verzi Holmese (jen poslední dva tracky) občas používám na zkrácení cesty metrem, vysloveně mě děsí představa, že bych měl slyšet vcelku zbylých čtyřicet minut.

Franta Fuka v aktuálních Odvážných palcích vysvětluje Zimmerův pracovní postup a ghostwritery, dokonce přidává k dobru i nenápadné "špeky", se kterými si Zimmer hrál. Naznačuje, že manufaktura zajišťuje, že Zimmer zvládne publikovat vyšší množství neodfláknutých soundtracků. Dovolím si nesouhlasit a označím Holmese jen za slušnou kulisu k filmu. Tváří v tvář vypiplaným Andělům a démonům je to rychlokvaška, kterou zachraňuje ta pokradená a poslepovaná osmnáctiminutovka. Málokdy to říkám, ale jestli si chcete tenhle soundtrack užít, jděte na něj do kina.

Hodnocení: 5/10

Seznam skladeb:

12. Catatonie

Avatar

Autor: James Horner
Stopáž: 78:50
K nepřeslechnutí: You Don't Dream In Cryo, Becoming One of the People, Jake's First Flight, War

Nejkontroverznější soundtrack loňského roku? Dost možná. Už v kině mnozí Hornerovi vyčítali stejnou prostoduchost jako Cameronovu scénáři. Není tu prý nic nového. Když pomineme, že soundtrack obsahuje odhadem sotva půlku filmové hudby, bylo by velmi těžké Hornerovu sebevykrádání vytýkat něco zásadnějšího. Jeho soundtrack je stejně tak výkladní skříní posledních dvaceti let jeho tvorby jako dílem, které zastíní všechna předešlá. Hardcore fanoušci některých jeho soundtracků jistě nebudou souhlasit a je pravda, že opakovaný motiv si nemůže nárokovat stejné ovace jako originál, ale soundtrack Avatara je velkolepý koncert - strhující, promyšlený, půldruhého roku piplaný zvuk, který vás požene výš a výš i bez asistence nekonečna modrých pixelů.

Všechno je povědomé - od fléten, přes etno prvky až po mohutně filtrované tzv. "titanikovské" chorály. Nových nápadů je minimum, instrumentacemi však soundtrack přetéká. Znovu, jinak, tudy, tam... rychle, pomalu, naštvaně i nevinně. S důrazem a vypiplaností nejdravější horské dráhy se Horner proplétá scénámi i náladami. Jestli vás něco překvapí, je to způsob použití různých choralů, které používá jako váhy pro nastavení výchozí atmosféry tracku (dětské chorály v Jake's First Flight, osobité ženské sólo v Becoming One of the People, naštvané hutné chorály v akční nakládačce War). Jestli jste už otrávení používáním chorálů, může vás to otrávit (v případě Avataru a Hornera se to ale dá předem očekávat), ale to budou spíš výjimky. Pod zpěvnými hlasy odvádí poctivou dřinu tisícihlavý orchestr, jehož členové dost možná často hráli bez not, když zpozorovali, že Horner do partitury vpašoval témata z Legendy o vášni, Titaniku a dalších klasik. V recenzích hojně citovaný fakt ale není férový - až na soundtracku uslyšíte, jak citlivě a obratně Horner se svým uleželým materiálem zachází, propojuje ho oslími můstky a sem tam přidá něco čerstvě vypěstovaného (hlavní motiv je vykradený jen částečně) a výsledkem je možná povědomá, ale zaručeně vrstevnatá věc, ke které se budete vracet. Právě netopýří uši soundtrackového světa musí už po prvním tracku odhadnout, že tohle není soundtrack na jeden nezávazný poslech. Nejen že je dobrá půlka příjemně dlouhých skladeb návyková, ale právě analýza motivů a jejich vzájemné provázání v rámci třinácti skladeb je řemeslem, jež na dnešních narychlo spíchnutých plackách vídáte čím dál tím méně.

Hornerovi určitě pomohla neuvěřitelně velkorysá lhůta (i když se hudba několikrát předělávala, aby sedla puntíčkáři Cameronovi) a díky absorpci tolika slavných a ikonických motivů Avatar opravdu působí jako Titán mezi soundtracky posledních let. Někomu tohle částečně zapřené "Best of" může chutnat hořce, ale je to podobné pokrytectví jako chválit Badelta u Pirátů z Karibiku, že je to "stejně nařvané jako Skála". Moralizujeme u Avatara proto, že Zimmer vyrábí čistokrevný popcorn, kdežto Horner si prvním máchnutím taktovky říká o Oscara? Odmítám se toho zúčastnit a jdu si znovu pustit Jake's First Flight. Hodnocení zohledňuje původnost díla v dobrém i ve zlém. A dokonce bere na vědomí i nemastnou-neslanou Leonu Lewis a její I See You. Já pro změnu zřím, že tohle na rozdíl od učesané Celine Dion trhá uši - navíc zatímco maminky a babičky u videoklipu s potápějícím se DiCapriem poplakávaly, u koláže s modrými dlouhány to nehrozí ani náhodou.

Což nic nemění na to, že tenhle soundtrack je báječný. Kalkul na který se nelze dlouho zlobit. Návnada, jejíž slupnutí si obhájíte před sebou i ostatními. Schválně jim kus pusťte.

Hodnocení: 8/10

Seznam skladeb:

1. You Don't Dream in Cryo...
2. Jake Enters His Avatar World
3. Pure Spirits of the Forest
4. The Bioluminescence of the Night
5. Becoming One of "The People"
6. Climbing Up "Iknimaya - The Path to Heaven"
7. Jake's First Flight
8. Scorched Earth
9. Quaritch
10. The Destruction of Hometree
11. Shutting Down Grace's Lab
12. Gathering All the Na'vi Clans for Battle
13. War
14. I See You (Theme from Avatar) - Leona Lewis