Pokračujeme v dohánění restů za posledních pár týdnů (...měsíců), takže pokud jste tentokrát čekali recenzi na soundtrack k šestému Potterovi, budete muset ještě chvilku počkat. Tentokrát totiž pojedeme na strunách sci-fi eposů. Jeden remake a jedno pokračování, obě s hudebními tématy, které jsou starší než někteří z čtenářů MovieZone. A u obou se skladatelé rozhodli to staré hodit do koše a zaútočit s vlastním řešením. Na poslední úspěšnou taktiku podobného rázu pamatuji u třetích X-Menů, kde John Powell smetl ze stolu atmosférický soundtrack Johna Ottmana a nasadil pro sebe tolik typické fanfáry. Vyšlo mu to, protože nový motiv Dark Phoenix odnesl zvuk téhle comicsárny do bezpečných vod zapamatovatelné image. Jak se v tomto ohledu dařilo Michaelu Giacchinovi a Dannymu Elfmanovi?

Star Trek

Autor: Michael Giacchino
Stopáž: 45:00
K nepřeslechnutí: Enterprising Youg Men, Nero Death Experience, End Credits

Předem zdůrazňuji, že pro Giacchina mám slabost. V hlavě mi kdysi dávno dunily jak jeho herní soundtracky, tak animovaní Úžasňákovi. Právě tam mu jeho nasládlá inspirace starou školou a neustálé lpění na mohutných žestích sedělo nejlépe. Ostře řezané motivy, které se vám provibrují až do žaludku, jednoduché melodie, které hvízdáte po třetím poslechu a zjednodušeně řečeno pocit, že takhle už nikdo jiný neskládá. Pro někoho je to archaičnost, pro někoho zajímavý přístup, který se může začít opakovat. K oživenému Star Treku ale jistá patina dávno zašlé slávy patřila. Jakkoliv se Giacchino ke starým slavným znělkám vrací až v závěru alba (skladby To Boldly Go a začátek grandiózní suity End Credits).

Zbrusu nový hlavní motiv se naštěstí do krve dostává rychleji než kvalitní šampaňské. Pár akordů tklivou trubkou a pak bezservítkové rozprostření do velkého orchestru, které vyniká především v temnějších skladbách jako Nero Sighted. Giacchino neztrácí sílu ani v krátce stříhaných skladbách (kolem dvou minut), protože se nezdržuje pomalým náběhem. Jednoduše do toho začne rychle mlátit a i v klidnějších pasážích ždíme z repráků hektolitry vzduchu. Přitom umí být Star Trek nejen okázale velkolepý, ale i prvoplánově hravý, přesně v duchu Jamese Tiberia Kirka. Skladba Enterprising Young Men je povznášející ve všech dobrých smyslech slova. Možná připomene soundtrack ke Speed Racerovi, ale při Giacchinově osobitém zvuku je zkrátka těžké netrefit dvakrát stejnou notu. Kdo to neudýchá, bude muset hledat jinde, ale občasný výpadek inspirace je neúnavně maskován přívalem instrumentací. Giacchino miluje velký orchestr a umí si to zařídit tak, aby se v něm nikdo neflákal. Díky tomu se může starším Trekům hrdě postavit čelem. Pro mě osobně jeden z nejsvižnějších disků letošního roku, kouzlící v nejsilnějších skladbách (Nero Death Experience) s velkým orchestrem a chorály tak strhujícně, že začnete v metru dirigovat rukama cestující.

Hodnocení: 8/10

Seznam skladeb:

1. Star Trek (1:03)
2. Nailin' the Kelvin (2:09)
3. Labor of Love (2:51)
4. Hella Bar Talk (1:55)
5. Enterprising Young Men (2:39)
6. Nero Sighted (3:23)
7. Nice to Meld You (3:13)
8. Run and Shoot Offense (2:04)
9. Does It Still McFly? (2:03)
10. Nero Death Experience (5:38)
11. Nero Fiddles, Narada Burns (2:34)
12. Back from Black (0:59)
13. That New Car Smell (4:46)
14. To Boldly Go (0:26)
15. End Credits (9:11)

Terminator Salvation

Autor: Danny Elfman
Stopáž: 50:32
K nepřeslechnutí: Opening, Reveal/The Escape

Jestli má Trek čertíkovské tempo, u kterého poskakuje srdce i uši, Terminator Salvation je ekvivalentem smrtící injekce. Ovšem bez poslední večeře, takže po jeho absolvování máte pocit, že si musíte do systému střelit alespoň průměrného Zimmera na vyrovnání deficitu. Elfman má za sebou pár hubených let, ale tahle hra na jistotu u blockbusteru za 200 milionů, který měl navíc být začátkem trilogie? Tss... Pro Brada Fiedela byli Terminátoři labutí písní, ale jeho motiv patří do zlaté síně. Co zbude po Elfmanovi? Pár za uši tahajících syntetizátorů, kterých by se štítil i fanda Hornerova Komanda (a že je nás takových jen hrstka). Salvation není naléhavý, není akční, není zapamatovatelný. Chtěl by být vším, ale dohromady je to jen hudební zážitek, který musíte protrpět. Už hlavní téma (Opening) skáče od techniky k technice, jako by skladatel nevěděl kam se vlastně pohnout a čekal, že ho tam právě rozehraný kus dovede. Marná sláva, hlavní téma prostě pointu nemá. Vlastně bych se zdráhal říct, že má začátek. Nebo prostředek. V hlavě mám pusto a prázdno, musím si ho pustit, abych dokázal napsat pár řádek. Trubky, synťáky, laciné brnkání... všechno. A nic.

U Elfmana tahle absence tématu přímo šokuje. I Jablonsky se u druhých Transformerů snaží akcentovat, že je film o robotech, takže tlačí do pozadí skladeb různé mechanické zvuky nebo podkresluje motivy stereotypním "robotickým" hlukem. Elfman si ale jede jen šedivě nevýrazný sound, který se, bez ohledu na to, co se děje na plátně, snaží být romantický, svižný nebo temně zapšklý. Není v tom systém, ale především v tom není chuť. Ani na delší ploše (Reveal/The Escape má sedm a půl minuty) to není žádná sláva. Elfman si hraje, ale žádný motiv nedotáhne do konce. Jako by mu běžely stopky a on musel vyplňovat a vyplňovat decibelovým tmelem. Bez možnosti opory ve Fiedelových tématech (dokonce i seriálová Sarah Connor se z nich snažila vycházet), bez schopnosti zabodovat čímkoliv novým. Tohle je chlápek, co vykouzlil hlavní téma ke Spider-Manovi? O starších klasikách ani nemluvě. Nevím, jestli je mi víc smutno za Terminátora nebo za Elfmana, protože vedle šlápli oba. Jenže film alespoň bojoval za něco nového, kdežto Elfman to vzdal ještě před prvním hrábnutím do notové partitury.

Běžte do kina, v hudebním podkresu filmu, v posledních momentech hlavního motivu, se statečně ozve Fiedelovo "tata-ta-tata". Na disku ho ovšem nehledejte, vedle vší té "univerzální hnědé omáčky" na něj prostě nezbylo místo.

Hodnocení: 4/10

Seznam skladeb :

1. Opening (6:01)
2. All Is Lost (2:45)
3. Broadcast (3:19)
4. The Harvester Returns (2:45)
5. Fireside (1:31)
6. No Plan (1:43)
7. Reveal/The Escape (7:44)
8. Hydrobot Attack (1:49)
9. Farewell (1:40)
10. Marcus Enters Skynet (3:24)
11. A Solution (1:45)
12. Serena (2:28)
13. Final Confrontation (4:14)
14. Salvation (3:08)
15. Rooster (Alice in Chains)