Témata, které se v diskuzích pod články o filmu AVATAR objevují s pravidelnou kadencí zní vesměs stejně, přesto velice naléhavě. Na jakou verzi se vydat? Na co si dát pozor? A kam by bylo nejlepší na film jít? Jsou to logické otázky, protože Cameron je znám svou až nezdravou technickou precizností a když už ten hype člověka jednou chytí, tak už nejspíš komplexně. Na všechny otázky je jednoduchá odpověď – jít na AVATAR do pražského IMAXu. Jak jednoduché, přesto ne každý bude chtít procestovat celou republiku, či má pořád pochybnosti, jestli přece jenom se mu neoplatí jít raději do svého oblíbeného multiplexu na okraji Prahy

V tomto příspěvku by sem rád zodpověděl pár hlubších technických dotazů, poradil, jak nejlépe se připravit, případně pověděl, jaké zkušenosti mám já a čemu by sem dal šanci od A do Z…

Technická rozcvička nám neuškodí…

Přesto by sem vás nasměroval tam, kde jste už určitě byli a to pod imfovým TECHblogem. Rozebírá tam digitální kina, 3D vlnu a technickou podstatu filmového promítání velmi zevrubně a jeho informace se s tímto odstavcem budou dost duplikovat, imf píše ale kvalitní materiály a já možná zabrousím pro až moc technických pojmů, proto jednoznačně doporučuji. Pokud někdo nečetl, má možnost výběru ;).

Tři-dé, zkratka, která zahýbala tento rok celou kinematografickou obcí… Kdo dnes netočí ve stereu (stereoskopická projekce – vědecký terminus technikus pro 3D filmové promítání, neznamená nic jiného, že na plátno se pouští dva lehce odlišné obrazy určené pro naše oči), ten jako by ani netočil. Víc než kde jinde to platí zejména pro animáky a horory, po AVATARu se ve stereu budou točit ale i reklamy na nejmodernější WC čističe a mycí prostředky schopné zničit i nejzažranější špínu ;)… Masově se připravují i kinaři, kteří v novince, která je už známá osmdesát let a používaná padesát, vidí nový zdroj příjmů a diváků a také distributoři, kteří spolu s novou technologií maximálně ušetří, jelikož výroba digitálních kopií a jejich případné online dodání už nebude tak finančně náročná.

Pro diváky to znamená jediné – za vyšší vstupné si nasadí na noc brýle a film uvidí ve třech rozměrech. Jak moc potřeba to je nechám na každém jednotlivci, na druhou stranu zavrhovat ho předem by byla hloupost, zvlášť, když některé filmy sterea nevyužívají jen jako vábničku na diváka, ale jako další výrazový prostředek.

Jak jste ji jistě všimli, tento rok snad každé větší kino pořídilo technologii, která je schopna 3D promítnout. A nejedná se o žádnou zastaralou technologii, jakou je barevná polarizace použitá v jednom snímku, tak jak ji známe třeba z bonusových videí u některých animáků. Jde o pokročilou metodu založenou na principu digitálního promítání. To není prakticky (to prakticky je velice důležité, protože každá technologie je limitována) omezeno ve svém snímkovém zobrazování, je provázáno s dalšími povely od ovládání zvuku až po zatahování opony a proto může do celého řetězce neomezeně přidávat další elementy, jako jsou různé kouzelné krabičky, které nám umožní sledovat prostorový obraz. Stereoskopická projekce, i přes existenci IMAXů se neodbytně váže k digitalizaci kin.

Teď srozumitelněji řečí technickou – digitální DLP dataprojektor je schopen promítnout víc než jen 24 snímků za sekundu, přesněji jeho dvojnásobnou hodnotu, čímž nám dává možnost pouštět dvojnásobný datový tok. Projektory mají minimální rozlišení buď na hodnotě 2K (2048x1080), či 4K (4096x2160), a kódují v obrazovém formátu jpeg2000 (bezeztrátový kodek). Zvukově podporují všechny dnes používané zvukové formáty, kino musí být ale schopno odehrát i bezeztrátové multikanálové PCM v maximálním rozlišení 24bitů/192kHz. Z digitálního kino-serveru, jakéhosi přehrávače na pevné disky a centrální ovládací jednotky obsluhující celý sál, se takový signál posílá do promítačky a právě on udává, jestli se bude hrát 24 fps, či 48 fps a posílá i synchronizační signály kouzelné stereoskopické krabičce – řídící jednotce stereosystému, která buď signál požadovaným způsobem polarizuje, či synchronizuje. 48 fps data jsou pouštěna tak, že pro každé oko je určen poloviční počet frameů, ty se po sobě logicky střídají pro levé a pravé oko celý film tak, abychom měli každý okamžik přístupné data pro obě oči. A 3D kouzelná krabička nám je pěkně roztřídí. Každý systém ale třídí jinak a má jiné použité technologie, proto výsledek nemusí být pokaždé stejný (i když papírově ano, o tom ale až později). Jdeme si představit technickou cestou ony kouzelné krabičky…

xPand:

U nás zřejmě nejrozšířenější systém pro stereo, na instalaci systému rozhodně nejnenáročnější, určitě ale ne nejlevnější. Nedoporučuji si moc s brýlemi pohazovat, nebo kroutit s nimi (rády praskají), jedny vyjdou na +-osm stovek. Proč jsou tak drahé? Kvůli použitému systému. Jde o aktivní brýle, které potřebné třídění signálu pro levé a pravé oko zvládají úplně samy, potřebují jen několik senzorů spojených s kino-serverem na synchronizaci s projektorem. Brýle mají místo skel LED displeje, které se střídavě uzavírají a otevírají, podle toho, zda má dotyčné oko svůj dílek vidět. Chytré, ale nákladné. Brýle musí mít i své vlastní napájení, LCD panely něco váží a kvůli ceně je na brýlích zabudovaná i ochrana proti krádeži, takže ve výsledku jsou velice těžké. Nesmíme zapomínat na to, že LCD krystaly se nikdy neotevřou a zavřou stoprocentně, což má za následek tmavší obraz při nezvýšené intenzitě lampy v projektoru. Kdo z provozovatelů šetří, se hned pozná (bohužel nejen u tohoto systému). Pro kinaře má ale velkou perspektivu – neplatí se za něj autorské poplatky a nákup brýlí je jednorázová záležitost, která se bude opakovat až za delší dobu – baterie se dají vyměnit, poškozený LCD panel také (prý cca 200). Navíc systém nevyužívá stříbrného plátna, tato investice tedy odpadá.

Jako s jediným nemám s tímto systémem zkušenosti, odezvy jsou ale jednoznačné – na kratší záležitosti je dostatečný, na AVATAR asi dost nepohodlný – těžké brýle. Navíc tmavý obraz snižuje výsledný efekt. Na vyladěné sestavě s dostatečně dimenzovaným projektorem a otrlými spánky by neměl být problém ;)…

Dolby 3D:

Také drahá záležitost, přesto u nás také dost rozšířená. Že jsou xPand i Dolby u nás tak rozšířené dokazuje jednu věc, a to, že kinaři netrpělivě vyhlížejí hlavně 2D produkci v digitálu a také to, že pořád počítají s tím, že sál osazený 3Dčkem bude sloužit i pro starý dobrý analog. Dolby totiž také nepotřebuje stříbrné plátno a v ne zrovna seřízené sestavě to jde poznat. Dolby pracuje na jakémsi hybridu technologií. Vzpomínáte na staré dobré červeno-modré papírové brýlky? Jestli se teď děsíte toho, že je to něco podobného, tak ano i ne. Dolby používá polarizaci barvou. Jednoduše je to systém velice podobný tomu starému, jen s tím rozdílem, že se používají polarizační barvy z neviditelných spekter (infračervené a ultrafialové), a používá se polarizační posun namísto filtračního (posunuje se vlnová délka). Tento proces je proveden jak v projektoru (rotační barevný segment je umístěn přímo do projektoru), tak na brýlích. Polarizace je kruhová, čili při pohybu hlavou nedochází ke ztrátě 3D efektu. Z toho důvodu, že světlo musí putovat přes dva poměrně tmavé filtry je výsledek dosti tmavý a musí se zvyšovat na lampě, obrazu udělá dobře i plátno s vyšším světelným ziskem (což by mělo platit i u xPandu). Odměnou je obraz, který pokud je správně zkalibrován je nejpříjemnější na pohled a oči jsou od něj nejméně unavené. Pro kina se bude ovšem jednat o druhý nejdražší systém (ne li nejdražší). Brýle samotné stojí přes šest stovek (speciální barevné skla něco stojí, poškozené skla se ale dají relativně snadno vyměnit, i té ochrany proti nechtěnému odnesení se dočkaly), k kino-procesoru musí být připojena synchronizační jednotka dodávající správné otáčky segmentu v projektoru a Dolby je dost lukrativní značka na to, aby požadovala za své služby licenční poplatky. Snad dává nějaké slevy ke zvukovému systému.

Nutno dodat, že já jsem nejen spokojen, ale dokonce ji považuji za opravdu favorita v oblasti filtrace. Teď pominu všechny přednosti IMAXu a vezmu čisto to, kolikrát mě z filmu ve stereu bolela hlava u Dolby a kolikrát u ostatních systémů a vše jednoznačně mluví pro Dolby. Únava očí závisí taky hodně na usazení diváka atd., ale tady mě bolely oči jen jednou a svým způsobem si můžu za to sám – den předtím sem toho moc nenaspal, celou dobu jsem čučel do PC a pak se vydal na Zataženo, občas trakaře s rozhozeným žaludkem, to nemůže dopadnout jinak než únavou očí a lehce rozhozeným žaludkem (za ten si můžu rozhodně sám, celou dobu sem přemýšlel, při které scéně by sem odběhl pro něco k snědku).

Ale zpátky k obrazu. Obraz krásně barevný a kontrastní, správně světlý (bez brýlí přímo až přesvětlený), bez viditelných vad obrazu. Je to opravdu asi o kalibraci, jelikož Pražané si na Cinema City stěžují, a do Ládví asi moc často nechodí. Zlaté jablko má ale (na rozdíl od analogu) stereo digitál opravdu vychytaný do poslední mušky. Škoda, že mušky lítají u cílové pásky. Dolby brýle, jinak velice pohodlné a dostatečně velké, aby si je mohl nasadit i člověk s brýlemi dioptrickými, nevyužívá celou plochu před okem a skla jsou oproti ostatním systémům menší. Za následek to má to, že když sedíte opravdu blízko, lezou vám obroučky do obrazu. Ale to je technický detail, který se dá přežít velice snadno.

masterImage:

Technologii, kterou najdete jen u Palace cinemas v Praze a Brně. Je to jakási odnož RealD, o tom ale až později. Systém využívající sice nejlevnější provozní technologie, zato vykoupen drahou daní. Stříbrnou. Ano, pokud chce kinař instalovat systém využívající čistokrevné polarizace, nevyhne se mu. A stříbrné plátno sebou nese problémy, řadu problémů. Prvním je už samotná instalace. Kdo si vybral některý z předchozích systémů a má relativně nový multiplex s novými plátny, nemusí do hlediště vlastně vůbec sahat. Tady je výměna nutná už kvůli tomu, že bez stříbrného plátna by se polarizované světlo neodrazilo přesně tak, jak jsme požadovali a výsledek by byl nulový. Druhou nevýhodou pro kino je rozhodně fakt, že stříbrné plátna jsou velice nevypočitatelná a proto se uvádí, že jinak než pro 3Dčko se nedají použít. Testy ukázaly opak, Palace na stříbro promítá i dvourozměrně, umožňuje to digitál, kdy se posunou barevná teplota a výkon lampy směrem dolů. Na analog ale můžete zapomenout přímo, i když by se svým způsobem řešit dal (i IMAX má stříbrné plátno a promítá analog ve 2D zcela bez problémů), jelikož tam nemůžete jemně korigovat. A pročpak že se vlastně nedá 2Dčko promítat? To je třetí, nejcitlivější a pro diváka naneštěstí nejviditelnější křivda těchto systémů – tzv. hotspoty, neboli světlé skvrny na plátně. Jsou patrné i při 3Dčku, pokud se tedy šetří na plátně a stříbro není rovnoměrně nanesené všude. Jednoduše jsou některé místa obrazu světlejší než jiná. Někomu to nedělá problém, jiný z patřičných míst nemůže spustit oči. Eliminovat se to dá, ale všechno to stojí peníze. Ale až přes tuhle maličkost už je systém téměř dokonalý. Polarizace je kruhová, nedochází tedy k výpadkům, systém vlastně polarizuje tak, že sinusoidu (vlnová podstata světla děti, to si určitě pamatujete ze školy) posouvá o půl-periodu, čili při průchodu opačně otočeným polarizátorem světlo neprojde a z toho důvodu nejsou potřeba nijak drahé brýle (stojí do padesáti korun, přesto je Palace vybírá nazpátek), systém napojený na kino-procesor je mechanický externí, takže stačí postavit před promítačku a jede se. masterImage je navíc bez licenčních poplatků, Palace tak nedá ani korunu navíc.

Přesto ve Slovanském domě už několikrát měnili slavné stříbrné plátno, očividně chtějí pro svou vlajkovou loď maximální kvalitu. Snad se zadařilo, v létě jsem ještě Hotspot registroval a i když se to přežít dalo, není to nic, čím by se zbrusu nový systém měl chlubit. Na Smíchově si asi budou muset zajít chuť a zajet si do Slovanského domu, v Brně to asi bude horší.

Se zbylými atributy se to má už naštěstí velice dobře. Světelnost výborná, barvy přirozené, výsledný 3D efekt hezký. Jestli se častější bolest hlavy vyskytuje pravidelně nevím, mě ale hlava bolela. Jestli to dělaly pro mě alespoň nepohodlné (rovné a ostré hrany nožiček u spánků a u kořene nosu) obroučky jinak velice lehkých brýlí nevím Byl jsem ovšem na masterImage jen jednou, takže nemůžu posoudit, jestli to nebylo i něčím jiným. Navíc Palace 3Dčko nasadil do největších sálů, což 3Dčku velice prospívá, navíc v kombinaci, že masterImage má o něco větší plochu skel než Dolby, proto nebyly vidět obroučky ani v předních řadách…

RealD 3D:

Téměř dvojče masterImage. Vychází se stejných studií, mají víceméně stejný návrh a používají stejné materiály na brýle, rozdíly jsou snad jen ve zpracování vlastních brýlí (ty RealD budou zřejmě pohodlnější s větší plochou polarizačního skla), v tom, že filtr u projektoru není řešen přímo mechanicky a připíná se k promítačce a že je to autorizovaný hráč na trhu, čili požaduje licenční poplatky. Na druhou stranu má velice silnou pozici na trhu (prakticky většinu Ameriky, největší podíl v Anglii) a náročnější požadavky na výběr plátna (aby se minimalizovaly hotspoty) a víceméně doporučení systém instalovat do sálu výhradně určeném třetímu rozměru, což RealD prakticky vylučuje jedno-sálovým kinům.

Přes to, nebo právě proto systém ReadD 3D využívá jenom jedno kino a to právě jednosálové. Zajímavé, Centrál v Hradci Králové asi na analogovou nabídku zanevřel a všechny karty vsadil na to, že digitální 2D bude přece jenom fungovat i u nich…. V kině sem tam nebyl, vzhledem k tomu, že mají projektor od Sony s monstr rozlišením 4K, to však musí být zážitek J…

IMAX 3D:

Dostáváme se do finále, a rovnou s nejlepším z nejlepších. Ovšem pozor, to, co jsme si doteď řekli o všech těch kouzelných digitálních hračkách, můžete v klidu zapomenout. Tyhle technologie pracují v sálech, které běžně znáte. Prakticky digitální projekci rozeznáte jen pořád stejně dokonalou kopií a samozřejmě 3Dčkem, ale když přijdete poprvé do IMAXu jednoduše musíte posvátně svěsit čelist. Pražský IMAX není žádný drobeček, ale taky to není největší cvalík. 25 metrů na šířku a 20 metrů na výšku (ano slovy pětadvacet krát dvacet metrů velké plátno) není IMAX maximum, Japonci mají šířku bez několika centimetrů 30 metrů. Tyhle čísla by vás neměla vyděsit, ale přesvědčit o tom, že zažijete něco výjimečného.

To, že IMAX výjimečný je, stvrdím následujícím souhrnem prostých faktů pražského kina – stříbrné plátno (na které se mimochodem zcela bez problémů promítá i 2D) je plně průzvučné a na výšku má tolik, co sedm slonů na sobě (tuhle obligátní hlášku, kterou uslyšíte při každé návštěvě kina IMAX sem si nemohl odpustit), promítačka je tak silná, že kdyby jste ji rozžhli odkrytovanou na měsíci, tady na zemi by jste ji zpozorovali pouhým okem, filmový pás je tak silný, že by utáhl několik lokomotiv a jeho rozměry přibližně osmkrát plošně větší než klasická pětatřicítka. Ano slyšíte dobře, tento zázrak běhá pořád na analog. Ovšem analog tak kvalitní, že hravě strčí do kapsy všechny digitální systémy výše popsané. Stereoskopickou projekci bere naprosto nekompromisně – když už teda stereo, tak opravdu stereo – dva objektivy, dvě lampy (pamatujete to s tím měsícem? Vynásobte si to dvěma ;)), dva pásy…

Pro dělení pro jednotlivé oči se používá systému polarizace, prakticky do příchodu Zemekisových celovečerních 3Dček se používala polarizace lineární, kde divák nesměl pohnout hlavou, neb by se mu 3D efekt rozpadl. Při delších pozorovacích časech pak IMAX přišel s polarizací kruhovou. Monstrplátno má na stereoefekt obrovský dopad, protože nikde nevidíte okraje plátna v zorném poli a tím je 3Dčko maximální. Nehledě na to, že IMAX nabízí opravdu nej všechno – kvalita kopie, kvalita zvuku, zaostření a dostatečném odstupňování sedaček nad sebou (úhel stoupání sedadel je velikých 25 stupňů, běžných je 12 až 13). Pokud chcete ještě jeden poslední důkaz, že to opravdu je taková senzace, jak všichni mluví, tak já vám ho dám. Titulkově IMAX není odkázaný na distributora. IMAXovské sály si kopie shání (a platí) samy, proto od české distribuce kupují pouze dabing. Pokud se jim ale zachce a že to vypadá, že u AVATARa se jim zachce, můžou ho úplně, či skoro úplně obejít a ponechat si originální zvuk. Titulky se totiž do pásu nevypalují, jsou pouštěny samostatně ze svého, pro tento účel určeného projektoru, který nejenže dokáže titule promítnout na plochu plátna, ale dokonce je předsadit před plátno, čímž integrace do 3D záznamu konečně dává naději i místním geekům, kteří češtinu v zahraničních filmech moc rádi nemají…

Proto není co řešit, IMAX je prostě IMAX. Nejměkčí sedačky, může si před vás sednout dvoumetrové poleno a vy stejně nebudete mít šanci zaregistrovat ho v obraze. Bolest očí je ojedinělá, to spíš se vám bude dělat šoufl, až budou Na’viané skákat z poletujících šutráků do neznáma. Bolest hlavy mě už taky po návštěvě IMAXu potkala, ale spíš než technologií to bylo pokaždé intenzivním prožíváním zážitku z maxikina.

Kterou tedy technologii zvolit, aby byl požitek maximální?

Je to jasné, IMAX vám doporučí opravdu každý. Následuje rozhodně Dolby, jakožto technologie, která je nasazována v nejširším měřítku, i když hodně záleží na provozovateli kina. Dalším hráčem v pořadí by byl určitě některý ze zástupců polarizační technologie, masterImage, nebo ReadlD, oba jsou na tom vlastně stejně, ale masterImage bude ztrácet body za nepohodlnější brýle. A ty bude ztrácet i xPand, jelikož jsou brýle (alespoň dle ohlasů) velice nepohodlné.

Dabovaná verze x 3Dé titulky:

Téma na MZ dosti diskutované a propírané. Je jasné jedno – chceme originál a chceme stereo… Hned zkraje vás znova odkážu do IMAXu, protože ten to velice elegantně umí (viz výše) a jak to tak vypadá, tak na to Cinema City i vsadí. Přece jenom, AVATAR bude lákat hlavně geeky a ti většinou budou chtít originál (dodatek – nakonec to přece jenom vypadá, že ani v IMAXu se titulků nedočkáme, technologický zbytek by vás ale přesto měl přesvědčit, že se návštěva IMAXu přece jenom oplatí; dodatek číslo dvě – tak to vypadá, že spravedlnost přece jenom existuje a Vídeňský IMAX nám pod stromeček daruje nejen německy dabovanou verzi, ale taky originální alternativu bez titulků).

Co však běžné multiplexy? Palace cinemas zatím statečně mlží, jelikož mají za stránkách uvedeno, že budou hrát 3D titulkovanou kopii. Maximálně suché z nosem, protože distributor, který má na starosti běžné kina i vícesálovky avizoval následující údaje – uvedou hned tři verze – digitální 3D dabovanou (počet u digitálních kopií není nijak limitován, mělo by se určitě dočkat všech nynějších sedmatřicet sálů), analogová 2D titulkovaná (odhaduji to tak na tři čtyři kopie – 2x Palace Cinemas  (Slovanský dům, Špalíček),1-2x Cinestar (jedna určitě na Anděl, druhá do krajských měst, možná Ostrava)) a analogová 2D dabovaná (dle soudu to bude takových 20 kopií, záleží, jak masivně se rozjede i u nás reklama). Jak je vidno, stereo bude hrát rozhodně prim, a jelikož většina multiplexů zdigitalizovala, analog zbude pro jednosálovky a ty titulkované kopie si standardně zaberou nejnavštěvovanější kina u nás.

Distributor navíc jasně vyvrátil spekulace o možných několika 3D titulkovaných – je to prý velice složitý proces a navíc na něj nejsou technicky vybaveni. Pro Krvavý Valentýn se prý kopie vyráběly v zahraničí a byly to pálky… Technicky to tedy možné je, ale distribuce raději vsadí na jistotu, své určitě budou hrát požadavky hlavního studia a samozřejmě tvůrců samotných. Přesto by jsem neobracel mysl v beznaděj a raději se mermomoci upnul na IMAX. Vybavení na to má, navíc není odkázán na distributora. Od toho si může eventuálně vyžádat dabing, ale kopii si přímo kupuje (ano, kupuje) do vlastnictví od celosvětové distribuce IMAXu a takovou kopii kupuje samozřejmě i s originálním zvukem. A jelikož titulky může hrát externě, nevidím jediný důvod netěšit se na titulky alespoň v Praze ;).

Nečuchejte jen technologii, ale i ostatní parametry sálu:

A tuto radu považuji za zásadní. Začnu IMAXem, protože pro ten je AVATAR stvořen víceméně primárně. Než však budeme pokračovat, ještě jednou se musíme ponořit do té trochy technických pojmů a pouček.

A to proto, že Cameron je hračička a zase si jednou vymyslel něco extra. A to dva rozdílné aspect-ratio (AR, poměr stran obrazu) verze filmu. Jde o to, že většina hollywoodské produkce vychází v anamoformním (stlačeném) poměru stran 2.40:1. Jde o systém velice širokoúhlých pláten. Jeho princip tady raději vysvětlovat nebudu, jde ovšem o to, že pokud se takový formát zvolí, měl by se dodržovat v celé distribuci a neměl by se měnit. Pro kinaře je to jednoduché na obsluhu a většinou se na takový poměr stran dobře dívá ze sedačky kina.

Problém je ovšem v tom, že stereo v takovém širokém formátu nevypadá zrovna dobře – jde o co nejlepší efekt pohlcení obrazem a to znamená i to, aby nebyly vidět periferně okraje plátna. To se v leckterém 2.4:1 sále daří úspěšně horizontálně, nikoli však vertikálně. IMAX se svým nejideálnějším poměrem stran pro 3D filmovou prezentaci promítá na plátno s poměrem stran 1.45:1, což je formát velice podobný vaší bývalé vakuové obrazovce.

Bohužel takový formát krom IMAXu žádné jiné kino nevyužívá. 1.35:1 zcela vymizelo, nejsou na něj u promítaček předsádky (možná u starších modelů by se určitě našly, v nových multiplexech však těžko) a nejvyšší AR dnes užívané je hodně využívaný evropský širokoúhlý formát v poměru 1.66:1. Ten však pro změnu nepoužívají vůbec Američané, i když k nim putuje film ze starého kontinentu, dělají si kopii dle sebe.

Jim tak vsadil u sterea na druhý nejpoužívanější AR formát a to 1.8:1, jinými slovy 16:9. Je to výborný kompromis, navíc se v takovém formátu přímo točí a tvoří. Je tedy logické pro potřeby 3D využít plné velikosti obrazu.

Jak vám nejspíš došlo, ne každé kino bude ideální. I slavný IMAX využije jenom zhruba 70 procent své plochy k prezentaci obrazu, pořád je to ale lepší než u leckterého letního blockbusteru, který se pouští v neměnném 2.4:1 a využita je tedy nějaká polovina. Nejlíp na tom budou velké sály s původním 1.8:1, kde bude využito sta procent plochy obrazu a naopak nejhůře na tom budou širokoúhlé sály, které se skvěle hodí na analogovou prezentaci, ale v 3Dčku ve většině produkcí ztrácí svou sílu.

Určitě se oplatí si dít pozor na velikost sálu. Čím větší, tím lepší. Velké sály většinou bývají 2.4:1, vynahrazují si to ale velikostí plátna. Naopak sály s malou kapacitou budou disponovat i menším plátnem. A poučka o vykrytí zorného pole pořád platí…

I po zvukové stránce je někdy dobré se pídit, na rozdíl od analogu, kde i zvuk závisel na kvalitě kopie a celého zvukového řetězce, je u digitálu alespoň jistota, že vám celý film nebude střídavě hrát Dolby Digital a Dolby Surround, ale jen ten DD. Co zbytek řetězce, jestli reproduktory nekloktají, a jestli není v promítací kabině náhodou zapojen starý Tesla zesilovač, se taky nemusíte bát, kino dle standartu DCi povětšinou musí splňovat přísná pravidla ohledně základních parametrů. Ovšem tyhle certifikace už nemusí splňovat dotyčný promítač, proto tu ostražitost.

V tomto ohledu není žádná jistota prakticky žádné kino u nás v Čechách a na Moravě, přesto existuje jedna výjimka na pražském Andělu v Cinestaru a to sál č.11 – s THX zvukovou certifikací jednoznačně nejlíp zvučící sál u nás.

Jak se připravit na stereoskopickou projekci, pokud nemám žádné zkušenosti:

Divák, který ještě nikdy nebyl na trojrozměrném snímku, by si měl uvědomit, že sama technologie je sice založena na fyzikálních vlastnostech lidského zraku, ovšem tuto skutečnost pouze simuluje a ne každému může sednout. Například u xPandu se může dostavit blikavý efekt (nemůžu však samozřejmě potvrdit) a to už ze samotného principu technologie, která střídavě zakrývá jednotlivému oku druhý snímek. Dále se může stát, že je někdo více náchylný na polarizaci a snadno ho z efektu rozbolí hlava. Nejlíp je na tom Dolby 3D, který polarizuje, ale posunem barvy. U tohoto systému by nemělo dojít k bolestem hlavy ani z důsledku blikání, ani z poupraveného světla.

Uvaděčka v IMAX sálech vždy před začátkem představení radí, že pokud dojde k nějakému z těchto příznaků, měl by nejlépe opustit sál, aby se stav ještě víc nezhoršil. Nejprve by ovšem měl zkusit zavřít na pár okamžiků obě oči a nevolnost by měla samovolně ustoupit. IMAX navíc snadno může způsobit závratě, a to hlavně z důsledku velikosti plátna, často v kombinaci s použitými záběry (například skoky z výšky a podobné záběry), zde opět platí na chvíli zavřít oči a nevolnost ustoupí.

Já osobně sem s nevolností zkušenosti nikdy neměl, spíš se dostavil efekt únavy očí, či bolest hlavy po projekci. Jsou to běžné věci, ono přece jen se jedná o něco, co musí lidský mozek analyzovat mnohem důsledněji, než klasický plochý obraz. Je však možné se těmto problémům dopředu vyhnout a to tak, že se na projekci pořádně připravíte.

Ideální je kombinace několika prvků – dobře se před filmem vyspat, tak aby se nedostavila bolest hlavy. Neflámovat a neopít se, je také dobré, hlavně kvůli tomu, aby nedošlo k žaludeční nevolnosti, či závratím. Pak nezatěžovat oči dlouhým zíráním do blikajících ploch, zde je snad všem jasné, že unavené oči zatěžovat dalšími necelými třemi hodinami ve 3D kině, které navíc znova může blikat, by mohlo vést nejen k bolestem hlavy, ale taky únavě očí. No a nakonec být celkově fit, protože se může lehce stát, že AVATAR bude tak intenzivní zážitek, že i pro plně připraveného diváka může mít projekce dalekosáhlé následky ;)…

Ideál asi nenajdeme, ale aspoň zkusím o konkrétní poznatky:

Pokud by sem měl jít do jediného kina a do žádného jinačího, odpověď, kde by sem šel, asi znáte. Je to ovšem trošičku složitější, než se zdá. Ne každý je z Prahy, ne každý na AVATARa do Prahy pojede, ne každý, kdo na něj pojede, se v Praze zorientuje natolik, aby mohl jít do IMAXu. A ne každý má rád IMAX. Navíc je tu možná malá skupina jedinců, kteří budou vyhledávat titulky. A pak je tu skupina lidí, kteří si budou chtít film vychutnat ve svém domovském kině. Prostě a jednoduše, pokusím se udělat takový malý skromný přehled nejlepších kin, co jsem navštívil, pokud možno vypíchnout informace o těch, ve kterých jsem nebyl (zde budu vždy děkovat mým interním informátorům) a snad se v tom nějak zorientujeme…

Cinema City Flora (a IMAX):

Začneme zhurta – kinem, které asi bude chtít navštívit nejvíce uživatelů MZ na metr čtvereční. Provozovatel sítě multikin Cinema City má v Praze sice celou další řadu plexů, ale výdělečný je prakticky jenom tento a to díky svému vybavení. Krom IMAXu nabízí dalších osm sálů, což je docela příjemné, jeden z nich je vybaven i digitálním promítadlem se schopností promítat stereo. Je to oblíbené kino Potterfilů a školních družin vyrážejících na trojrozměrné radovánky. Malé sály jsou velikosti střední a nabízejí průměrné pohodlí pro zadnici, sedačky nevybočují z řady. Popkorn sem u nich neměl, kolu průměrně předraženou. Jen ty uličky v malých sálech by nemusely být uprostřed sálu.

Doprava:

Pokud hledáte multiplex, do kterého se dostane pokud možno i naprostý vesnický truhlík, který v Praze nedojde z Václaváku na Karlův most, pak Flora je ideálním místem. Stačí se metrem dopravit na stanici Flora trasy A, vyjet po eskalátorech a dát se doprava do dveří vedoucích do nákupního střediska. Pak stačí postupovat až úplně nahoru a jste tam.

Technické vybavení:

Maximální. Krom IMAXu i digitální promítačka a Dolby 3D.Zbytek vás nemusí zajímat ;)…

Osobní zkušenosti:

S IMAXem velké. Byl sem s sále asi na deseti věcech, povětšinou teda 3D, ale i nějaké ty 2D věci tam byly a taky DMR produkce. Všechno bylo vždy naprosto v pořádku. Snad nejpohodlnější sedačky, ve kterých sem seděl, nejpohodlnější jsou také brýle, které jsou jednak dostatečně dimenzované na velké plátno, jednak vážně skvěle sedí a skoro je necítíte.

S digitálem už zkušenosti nemám. Pověsti ovšem praví tolik – šetří se tam na lampě a tudíž obraz vypadá podle toho – slabý kontrast, tmavé barvy. Zbytek v digi-normálu. Kdysi jsem byl myslím že v šestém sále na druhých pirátech, a projekce byla relativně dobrá, sál příjemný, ale malinký a sedačky nepohodlně malé alespoň oproti IMAXu.

Verdikt:

Dobré kino s vynikajícím lákadlem. Pokud budete uvažovat, kam si sednout, tak u IMAXu rozhodně doporučuji nesedat si do prvních řad, začínat by jste měli někde od šesté sedmé, a i tak budete mít zorné pole úspěšně vyplněné. Střed řady je jasný (uličky se naštěstí u IMAXu řeší po stranách).

Byla by největší hloupost jít na Floru do Cinema City a nejít na AVATARa to IMAXu, ale na digitál. Doprava je také příhodná, Pražským možná trochu vadí nákupní středisko a tím pádem mraky lidí. Pro dojíždějící je to ale opravdu ideální destinace. Minimálně na AVATAR ano.

Palace Cinemas Slovanský dům:

Nejnavštěvovanější kino u nás v republice a ne náhodou. Dobrou pověst si získalo svou lokací a pak samozřejmě vstřícností k návštěvníkovi a přinášet mu pokud možno maximální nabídku filmů a možnost volby film zhlédnout v dabingu, nebo originálu s titulky. Pokud není taková kopie k dispozici, bylo dobrým zvykem kina tuto kopii získat ze zahraničí alespoň bez titulků v originále. On je totiž Slovanský dům vyhlášený i mezi cizinci a turisty. Co se dá Slovanskému domu vytknout (ale výtka bude putovat ke každému plexu Palace Cinemas) je používání přestávek uprostřed filmu. A je víceméně jedno, jestli je to nový Potter s titulky, nebo Spider-man v dabingu. Stačí, aby byl film jenom trochu pro děti a delší 130ti minut. Očekávat se to dá i u AVATARa, tak pozor na to. Občerstvení mají solidní, ale nečekaně předražené. Pepsi v relativně příznivých hodnotách, popkorn zkoušen jednou a špatný nebyl, m&m prostě m&m…

Doprava:

Poměrně jednoduchá. Stačí vysednou buď na Můstku na dolním konci Václaváku a dát se na ulici Na příkopě (když si stoupnete čelem k Muzeu, tak se dáte doleva), podél McDonalda a jít pořád dál, až po pravé straně uvidíte vlastní kino.

Dostanete se i přímo z hlavního nádraží kolem Jindřišské věže, ale to už je kapku komplikovanější na navigaci, stejně jako navigace na metro Náměstí republiky, ale dostat se dá vícero způsoby, jde o to, že je to prakticky jediné multikino přímo v centru.

Technické vybavení:

Bohaté. Jako první (a jediné) kino u nás mělo DCi digitální promítačku nulté generace. Ta už nyní slouží jen jako klasický e-cinema projektor, zato má multiplex v sále číslo 1 nainstalovanou už plnohodnotnou digitální 2K instalaci. Pro stereo užívají masterImage. Sál samotný je jedním ze tří největších ve Slovanském domě, a navíc má pro 3D i vhodný poměr stran 16:9, jediným záporem tak zůstává, že ulička jde středem sálu a navíc po celý film modře světélkuje. Ztrácí se tak nejlepší místa a navrch osvětlení ruší. Naopak sedačky, ač na pohled už nevypadají nejmoderněji a desingem nepředbíhají konkurenci, jsou velice pohodlné a prostorné.

Osobní zkušenosti:

Jsou bohaté. Příjemná obsluha, relativně poživatelné chuťovky a hlavně šikovný personál v promítacích kabinách, který umí zaostřit pořádně na plátno a otočit čudlíkem hlasitosti na zesilovači. Obě složky dělají své. To dělají ovšem i přestávky, neduh nejen Slovanského domě a celého řetězce Palace, ale i třeba Cinestaru. Vytknout se musí u jedničky právě stříbrné plátno, které bylo rozhodně problematické, jestli byla sjednána od léta náprava nevím. Uličky uprostřed sálu jsou v celém kině, takže pokud budete chtít na 2D verzi, tak i tam se pravděpodobně připravíte o nejlepší místa. Dolní malé sály jsou navíc dost nešikovně koncipované – jsou úzké, ale dlouhé, čili čím dál od plátna, tím menší obraz se vám nabízí.

Usadil by sem se pokud možno místo hned vedle uličky (i když vás bude rušit modré světlo) a do dolní třetiny sálu. Koukat budete sice mírně nahoru, ale budete mít vykrytou alespoň horizontální rovinu obrazu.

Verdikt:

Přesto by sem se tomuto kinu rozhodně nevyhýbal, pokud z jakýchkoli jiných důvodů nechcete na Floru. Není to bezchybné kino, ale tu pravou fanouškovskou a filmovou náladu chytnete pravděpodobně snáz zde, než v přeplněném nákupním středisku. Systém stereoskopické projekce by mohl být kvůli nevyladěnému plátnu vychytanější, ale zase si musíte vzít v úvahu, že sál má nativní poměr stran k 3D systému (pokud teda Cameron dodrží, co slíbil a hodí 3D verzi do vyššího AR) a ani plátno nemá ke kapacitě sálu zanedbatelnou velikost. Bude se zde téměř jistě nabízet i titulkovaná varianta (ač ve 2D) a to je něco, co vám nezaručí každé kino.

Palace Cinemas Nový Smíchov:

Zde jen ve zkratce, protože se jedná víceméně o parametrově shodné kino jako Slovanský dům, jen se v něm nehrají premiéry, titulkové verze a je o něco starší a tudíž technicky (alespoň co se týče analogové části) horší. Nabízí ovšem největší plátno u nás, pokud pomineme IMAX a zrovna do tohoto sálu se nasadil digitální 3D systém. Je však v poměru stran 2.4:1 a tak AVATAR zřejmě nevyužije celou jeho velikost.

Přístupnost je také více než příhodná, stačí na Andělu vylézt na správné straně Metra (na straně kudy se dostanete na tramvaj směr Strahov, či Karlovo náměstí) a pak se jen dívat po obrovském nákupním středisku. Když najdete to, pak už je malina vyjet až úplně nahoru do prostor kina.

Cinestar (původní Village Cinemas) Anděl:

Do dnes největší a víceméně nejvybavenější kino, které odprodejem do nové sítě multikin ztratí něco ze svých předností, jako je například výtečný způsob nákupu lístků on-line, naprostého ignorování přestávek ve filmech určených pro mladší publikum a snaha získávat titulkované kopie. To vše asi společně se změnou výzdoby interiéru a možná sedaček nás bude čekat v příštích měsících. Jinak se kino chlubí sálem zvukově certifikovaným Lucasovským THX (sál č. 11), luxusním Gold Class (pohodlí zaplacené vysokohorskou přirážkou) a sál čistě fungující pro účely Europa Cinemas. Drahé je jídlo (nejdražší z celé pražské plexové nabídky), draze se ale budete cítit i vy, je to velice příjemné a lukrativní prostředí.

Doprava:

Stejná jako u PC Nový Smíchov, ač s tím rozdílem, že musíte ujít několik kroků navíc směrem od Metra. Působí to trochu zapadle, ale o to klidnějším dojmem bez milionu přebytečných lidí z obchodního střediska.

Technické parametry:

Multiplex s nákupem 3D řešení a digitálního zařízení dlouze otálel, nakonec však zřejmě dosti přebral. Zvolil systém xPand (vypadá to, že využívají pokročilý druh brýlí X101), a co víc, zastavil jím nejlepší sál (ano, sál č. 11). Je to kvalitně projektovaná místnost, uličky mající po stranách, a která je spíš víc do šířky než do délky. Proto je dostatečně veliké i plátno, ovšem tak nějak nehodící se pro 3D, jelikož je v poměru stran 2.4:1.

Osobní zkušenosti:

Taktéž bohaté. Je to na první pohled příjemné kino nabízející příjemné zážitky. Tedy pokud přivřete oči nad tím, že promítači neumí pořádně zaostřit obraz. Evidentně šetří i na lampě u digi3D, prý bývá obraz velice tmavý. Osobní zkušenost s tímto jevem nemám, v tomto kině jsem na ničem trojrozměrném nebyl.

Sednul by sem si ale rozhodně někam hodně nízko, on se sál nezdá, ale široké plátno a relativně velká vzdálenost od něj k první řadě je velká.

Verdikt:

Nemůžu moc kvalifikovaně posoudit, ale vypadá to tak, že pokud půjdete na Anděl na AVATAR, pak buď budete vyhledávat 2D verzi s titulky, či velice kvalitní zvuk u velice tmavého a nepohodlného 3D s dabingem. Osobně tuhle alternativu raději nedoporučuji, Praha má mnohem lepší alternativy.

Golden Apple Cinema Zlín:

Východomoravské kino se do výčtu dostalo jednoduše – tento rok je to prakticky jediný plex, který navštěvuji. Mám ho sice trochu z ruky (nějakých třicet kilometrů, busem zhruba hodinka jízdy), ta cesta se ale povětšinou oproti mému domovskému kinu oplatí. Oplatí se ale i dalším, kteří se rozhodují, jestli jet raději do Olomouce, či Zlína. Je to rok a půl staré kino, mající ve svých útrobách pět přibližně stejně velkých malých sálů a šestý velký. Navíc specialitou je, že každý z těchto sálů může být vybaven jednou ze dvou digitálních promítaček, které Jabko vlastní. Vstupné je velice příznivé, popkorn výborný, kola přijatelná a obsluha příjemná.

Doprava:

Stačí dojet autobusem na zastávku Zlín Dlouhá a přes magistrálu (nebo podchodem) do nákupního střediska hned naproti, či pěšky od autobusového nádraží přes zámecký park na náměstí a z něj opět do nákupního střediska.

Technické vybavení:

Příjemné. Jako jeden z mála multiplexů vlastní dvě digitální instalace, obě se systémem Dolby 3D. Ty se pak můžou zcela neomezeně pohybovat po celém plexu (díky výhodnému architektonickému řešení) a tudíž tak může být obsluhován v případě potřeby jak velký sál, tak dva malé. Krom toho, mají obě instalace výborně nastaveny a seřízeny, proto Dolby 3D předvádí prvotřídní výkony. Malé, i velký sál jsou koncipovány tak, že ulička je vždy při kraji sálu. Malé sály mají plátna o AR 1.85:1, velký sál je 2.4:1.Sedačky dle očekávání velice pohodlné a dle nejnovějších trendů, jen by mohly být o malinkatý kousek širší.

Osobní zkušenosti:

Jak vidno, velké. Na digi3D produkci hodím výhradně do Zlatého Jablka. I když se alespoň pro mě vůči němu objeví konkurence v podobě zrekonstruované Vsetínské VATRY vybavené také digitálem, nemůžu si za Jabko nijak stěžovat. Jistě, mohl by sem taky jednou stihnout 3Dčko ve velkém sále (ten je víceméně premiérový), ani projekce v malých sálech nikdy nebyly problematické. Je pravda, že z analogu už se mi párkrát stalo, že špatně zaostřili, ale tak daleko na Moravu se titulkovaná kopie nedostane. Teda ne hned. GAC sice poměrně často v 3D verzím animáků dostává také 2D verzi, ale také v dabingu.

Už jsem zmínil to, že stereo je velice kvalitně nastaveno, navíc brýle výborně sedí.

Sednout si doporučuji u malých sálů do první, maximálně do druhé řady, kvůli vykrytí zorného pole, u velkého mi u dabovaných věcí nejlíp seděla šestá řada, u 3Dčka by sem šel ještě níž – do čtvrté řady – nabízí totiž širokou uličku a máte tudíž neomezené pohodlí. Na titulky rozhodně taková osmá řada maximálně.

Verdikt:

U AVATARa nebudu váhat. Premiérový den do Prahy nepojedu, proto je Zlín ideální volbou. Pevně doufám, že pomazané hlavy film nasadí do velkého sálu, alespoň teda na tu premiéru by mohli. Navíc pokud si přejete otestovat digitální 3D systém, tohle kino je tím pravým prostředkem, jak si nezkazit chuť, ale příjemně se navnadit na další projekci.

Zbylé destinace:

A nakonec něco málo o multiplexech, které sem nenavštívil, nebo navštívil, ale jen párkrát a navíc bez návštěvy digitálního promítání. U těchto kin mi byli nápomocní další čtenáři a to jmenovitě:Silence s Plzní (příspěvkem pod jedním z blogů od imfa), naigoto, The Joker a okkac s Ostravou a Brnem. Tímto pánům děkuji za informace a doplňující otázky k těmto městům případně směřujte na ně. I Luc44 měl snahu pomoci, bohužel zatím nemá osobní zkušenosti. Přesto České Budějovice do souhrnu zahrnu.

Cinestar Plzeň:

 Dle slov Silence velice příjemný multiplex. Skvělé vybavení, prestižní prostředí, dobrá lokace. Díky přímé konkurenci CC se dolů tlačí i ceny.

Ohledně digi3D se vyjadřoval v zásadě pochvalně. V Plzni je nainstalován Cinestarovský xPand, využívající brýlí x101. Vyzdvihoval kvalitu obrazu (dostatečně světlý a kontrastní – že by někdo přece jenom nešetřil na lampě), navíc umístění do největšího sálu bude u AVATARa výhodou. Jenom škoda, že nejširší standart plátna film nevyužije. Co se týče pohodlnosti brýlí, neměl námitky, brýle prý těžší, ale lépe sedly.

Cinema City Plzeň:

Druhá Plzeňská alternativa využívá k digi3D vysílání systém Dolby 3D a to hned ve dvou sálech. Naneštěstí jen v těch menších, zato vybavených 1.85:1 plátnem. O kvalitě neříkal nic, jen že projekce byla mírně tmavší, čili celý řetězec CC standartě nezvyšuje výkon na lampě, pokud pouští trojrozměrný snímek.

Palace Cinemas Velký Špalíček (Brno):

Druhé nejnavštěvovanější kino u nás na tom bude zřejmě stejně jako Slovanský dům – tedy bude mít dostatečně kvalitní projekci, jen bude problém s hotspoty, popřípadě s o trochu nepohodlnějšími brýlemi, určitě ale ne tak nepohodlnými, jako xPandovské. V sále jsem myslím jednou byl, a pokud si dobře pamatuji, uličky byly vždy ve třetině sálu, čili nejlepší místa zůstaly zachována, velikostně to byl velký sál, plátno ale bylo od sedaček o něco dál a myslím, že sál byl vybaven 2.4:1 plátnem. Stoprocentně to ale nevím.

Cinestar Ostrava (Olomouc, České Budějovice):

Další lokální Cinestar a vypadá to, že ne zrovna v dobré kondici. Instalace xPandu ve velkém sále je chvályhodná, na druhou stranu je prý plátno dost daleko od první řady a dle všeho bude i plátno v nejširším formátu, což není zrovna optimální. Pozorovatelům navíc projekce přišla tmavá a značně nepohodlná – i když je kino vybaveno brýlemi typu x101, pozorovat v tomto vybavení dvou a půl hodinový film by bylo asi za trest. Obdobně na tom jsou zřejmě i další krajská města, ono se vlastně není čemu divit, návrhy sálů budou asi všude obdobné.

Další alternativy:

Všehovšudy má česká republika na kontě nějakých čtyřicet (plus mínus) digitálních sálů, všechny bez výjimky vybaveny stereoskopickou projekcí. Z toho jsem vyjmenoval ani necelou čtvrtinu. Jak na tom je zbytek instalací si ale můžete udělat přibližný obrázek z výpisu nahoře. Přesto zmíním některé kina, která mě zaujala, i když jsem v nich fyzicky nebyl. Pokud budu mít někdy možnost takové kino otestovat, rozhodně tak milerád učiním ;).

Káčko Dobřany:

Zaujal první plnohodnotnou digitální instalací u nás. A taky velice přitažlivým vybavením a celkovým prostředím. Dle všeho využívají systému xPand, sál je uspořádán inteligentně (tj. uličky na bocích) a plátno klasické verze 1.85:1. K dispozici je přilehlý bar (to kdyby se někomu udělalo z těch prostorových radovánek šoufl).

Multikino Ládví (Praha):

Nijak výrazné multikino v Praze láká na nejlevnější vstupné pro digi3D, a taky nejlíp nastavenou instalací. Využívají systém Dolby 3D, instalace je uskutečněna v sále, který disponuje i ozvučením systému SDDS a svého času se chlubil první 70mm promítačkou v české republice. Nyní je kino pod záštitou Intersoniku, i tak se ale dle mého oplatí zariskovat a zkusit u jiného provozovatele systém Dolby.

Hradec Králové – Centrál:

První 4K u nás v republice, navíc to vypadá, že prozatím se tento systém nebude objevovat tak často, jak by si geeci přáli. Projektor je od firmy Sony a ta umožňuje 3D instalaci pouze od firmy RealD. Pokud tedy chcete okusit americký standart, musíte do Hradce. I když u sterea plné 4K nevyužijete (systém ho nevyužije), pořád se bude jednat o plnohodnotnou  2K projekci.

Světozor (Praha):

Poslední doporučenou alternativou je horká novinka a tím je stejná instalace, jakou nabízí Centrál. Světozor (známé artové kino) sice nenabídne prozatím systém stereoskopické projekce, i tak by bylo vhodné na tuto instalaci upozornit. 4K je 4K a Pražané nebudou muset cestovat desítky kilometrů do Hradce.

Závěr:

Na konec by sem chtěl podotknout, že i přes výslednou mohutnost článku text rozhodně neobsáhl vše a jistojistě jsem na něco zapomněl. V textu se mohou vyskytnout i technické kopance, proto budu rád za jakoukoli konstruktivní kritiku a opravy v komentářích. Pokud by se chtělo dalším lidem popsat digi3D sál v textu nezahrnutý a poslat mi informace do vzkazníku, nebude problém text upgradeovat. Jde přece o naše blaho a nejlepší požitek z AVATARa J… Ať už na něj vyrazíte kamkoli, přeji, aby jste si ho náležitě užili a prožili opět něco nepoznaného. Třeba ve stereu.